Na etiketě hledáme hlavně vinařství, odrůdu a ročník. Stejně důležitý je ale údaj, který snadno přehlédneme: odkud víno pochází. Stejná odrůda chutná na vápenci Pálavy jinak než na břidlici u Mosely nebo na slunných svazích Piemontu. Projděte s námi vinařské oblasti, ze kterých v TURETu nalíváme.

Proč na původu záleží

Francouzi tomu říkají terroir: souhra podnebí, půdy, polohy vinice a místní tradice. Zjednodušeně platí:

  • chladnější oblasti dávají svěžejší vína s vyšší kyselinou a nižším alkoholem,
  • teplejší oblasti dávají plnější vína se zralejším ovocem,
  • půda ovlivňuje, jak víno působí v ústech. Vápenec a břidlice se často spojují s minerálním, „slaným“ dojmem, spraš s měkčími a ovocnějšími víny.

Morava: čtyři podoblasti

Česko má dvě vinařské oblasti, Čechy a Moravu. Na Moravě leží naprostá většina českých vinic a dělí se na čtyři podoblasti: Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou.

Mikulovská: vápenec Pálavy

Vinice kolem Pálavských vrchů, v Perné, Bavorech, Mikulově, Dolních Dunajovicích nebo Březí, rostou na vápnitých půdách. Vína odtud bývají minerální, s pevnou kyselinou a dobře zrají. Daří se tu hlavně Ryzlinku vlašskému, Ryzlinku rýnskému a Pálavě. Místní vinaři mají i vlastní označení původu, VOC Mikulov.

Řady vinic na svahu pod Pálavou u Klentnice
Vinice pod Pálavou u Klentnice. Foto: Jan Sapák, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Odtud nalíváme vína od Volaříka z Perné a od Entrée z Bavor, Mikulova a Březí.

Velkopavlovická: spraš a červená vína

Kolem Velkých Pavlovic, Kobylí a Němčiček převažují sprašové půdy a teplé svahy. Podoblast je známá hlavně červenými víny, daří se tu ale i bílým. Pochází odtud rodinné vinařství Filiberk z Kobylí.

Znojemská a Slovácká

Znojemsko na západě je chladnější, s žulovými a písčitými půdami, a proslulo svěžími aromatickými bílými víny, hlavně Sauvignonem a Veltlínským zeleným. Slovácko na východě je nejrozmanitější podoblast s mnoha malými vinaři a tradičními vinnými sklepy.

Rakousko: Veltlín za humny

Rakouské vinice začínají hned za jižní hranicí Moravy a podnebí i odrůdy máme podobné. Hlavní rakouskou odrůdou je Grüner Veltliner, u nás Veltlínské zelené.

Vinice na svazích nad Dunajem u Weißenkirchenu ve Wachau
Weißenkirchen ve Wachau: terasy vinic nad Dunajem, zapsané na seznam UNESCO.
  • Weinviertel: největší rakouská vinařská oblast, přímo navazuje na jižní Moravu. Víno od Pfaffla.
  • Wagram: oblast pojmenovaná podle sprašového svahu nad Dunajem. Víno od Söllnera.
  • Wachau: úzké údolí Dunaje se strmými kamennými terasami, zapsané na seznam UNESCO. Víno od Gattingera.
  • Neusiedlersee: teplá oblast u Neziderského jezera v Burgenlandu, proslulá červenými víny. Frankovku (Blaufränkisch) nalíváme od Gernota Heinricha.

Německo: království Ryzlinku

Německé vinice patří k nejsevernějším na světě. Ryzlink rýnský (Riesling) tu dává vína s vysokou kyselinou, která dokážou zrát desítky let.

  • Mosel: vinice na extrémně strmých břidlicových svazích nad řekou. Proto se víno od Deutschherrenhofu jmenuje Schiefer, německy břidlice.
  • Ruwer: malý přítok Mosely, kde leží panství Maximin Grünhaus.
  • Rheingau: svahy obrácené k jihu nad Rýnem, historicky jedna z nejslavnějších oblastí Ryzlinku. Víno od Künstlera.
  • Rheinhessen: největší německá vinařská oblast. Víno od Riffela.

Itálie: co region, to jiný svět

V Itálii se víno pěstuje prakticky ve všech regionech a každý má své odrůdy. Z našeho lístku:

  • Veneto: kopce Conegliana a Valdobbiadene jsou domovem Prosecca Superiore DOCG a od roku 2019 jsou na seznamu UNESCO. Nalíváme od Zucchetta.
  • Friuli-Venezia Giulia: severovýchod u hranic se Slovinskem, proslulý bílými víny. Pinot Grigio a Friulano od Komjance.
  • Piemont: úpatí Alp, domov Nebbiola, z něhož vzniká Barolo, a Barbery. Od Fratelli Ferrero, včetně Barola.
  • Emilia-Romagna: odtud je Lusenti se šumivou Barberou a oranžovým vínem Rorippa.
  • Abruzzo a Puglia: teplý střed a jih, plná červená vína z odrůd Montepulciano a Primitivo.

Francie: oblasti, podle kterých se měří svět

  • Champagne: nejsevernější velká oblast Francie a domov nejslavnějších bublin.
  • Burgundsko: malé vinice rozdělené do přesně vymezených parcel a dvě hlavní odrůdy, Pinot Noir pro červená a Chardonnay pro bílá. Nalíváme od Oliviera Leflaive a od Vaudoisey-Creusefond z obce Auxey-Duresses.
  • Bordeaux: jedna z největších a nejslavnějších oblastí světa, rozdělená řekami Garonnou a Dordogní. Na levém břehu (Médoc, Haut-Médoc, Saint-Julien, Pauillac, Saint-Estèphe) v cuvée obvykle převládá Cabernet Sauvignon, na pravém břehu (Saint-Émilion, Pomerol) Merlot. Na lístku máme víc než deset vín z obou břehů.
  • Languedoc: slunný jih u Středozemního moře. Z městečka Limoux je náš Crémant od Maison Salasar.

A dál po světě

  • Španělsko: Rioja, kde víno tradičně zraje v dubu. Označení Crianza a Reserva na etiketě říkají, jak dlouho. Z vnitrozemského Aragonu pak Garnacha z Calatayudu.
  • Řecko: Amyndeon na severu, jedna z nejchladnějších řeckých oblastí, a ostrov Kréta.
  • Bulharsko: Thrácká nížina, teplá oblast plných červených vín.
  • Chile: San Antonio Valley, kterou ochlazuje nedaleký Pacifik, a Valle de Maipo u Santiaga.
  • Argentina: Valle de Uco, vinice vysoko pod Andami.
  • Austrálie: Barossa Valley, domov plných červených vín ze Shirazu.
  • Portugalsko: údolí řeky Douro, domov portského.

Ochutnejte rozdíl

Nejvíc se naučíte, když si objednáte stejnou odrůdu z různých oblastí. Nalíváme po 0,1 l, takže to zvládnete za jeden večer.

Veltlín ze tří oblastí: Kobylí na Moravě, rakouský Weinviertel a Wachau.

Ryzlink ze čtyř míst: Morava, dvě německé oblasti a Chile.

Jak se víno do všech těchto míst dostalo, popisuje náš článek Stručná historie vína. A pokud chcete po oblastech cestovat se sommelierem, přijďte na řízenou degustaci:

Další degustaci brzy oznámíme.

Fotografie vinic pod Pálavou: Jan Sapák, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0, zmenšeno.