Víno je starší než písmo. Provází lidstvo nejméně osm tisíc let, formovalo náboženství, obchod i krajinu a jeho příběh vede až sem, na pražské Vinohrady. Projděte s námi osm zastavení, která z kvašené hroznové šťávy udělala jeden z nejzajímavějších nápojů světa.
Kavkaz: kde to začalo
Nejstarší známé stopy vína pocházejí z jižního Kavkazu. Archeologové našli v Gruzii zbytky vína v keramických nádobách starých zhruba 8 000 let. V sousední Arménii se v jeskyni Areni dochovalo nejstarší známé vinařství s lisem a kvasnými nádobami, staré přes 6 000 let.
V Gruzii se dodnes vyrábí víno v kvevri, velkých hliněných nádobách zakopaných do země. Tento postup je od roku 2013 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Bílé hrozny v kvevri kvasí i se slupkami a víno díky tomu získá jantarovou barvu a jemné třísloviny. Na tuto tradici navazují dnešní oranžová vína.
Egypt, Řecko a Řím
Ve starém Egyptě bylo víno nápojem elity a bohů. Džbány v hrobce Tutanchamona nesly údaje o ročníku, vinici a vinaři, v podstatě první vinné etikety.
Řekové z vína udělali součást kultury. Uctívali boha Dionýsa, na hostinách zvaných sympozia pili víno ředěné vodou a se svými koloniemi rozšířili révu po Středomoří, mimo jiné na Sicílii, do jižní Itálie a do dnešní Marseille.
Římané pak z vinařství udělali obchod v evropském měřítku. Révu přinesli do Galie, dnešní Francie, a k řekám Rýn, Mosela a Dunaj. U Mosely se našel římský náhrobek s lodí naloženou sudy vína, dnes známý jako Neumagenská vinná loď.
Víno na Moravě
Podle často citované tradice pěstovali révu pod Pálavou už Římané. Jejich legie tu ve 2. století skutečně pobývaly, u Mušova, přímé doklady o vinicích ale chybějí. Spolehlivé nálezy pocházejí až z doby Velké Moravy v 9. století: archeologové v Mikulčicích a ve Starém Městě objevili vinařské nože i semena révy.
Středověk: mniši a král
Po pádu Říma se o vinice starali hlavně mniši. Víno potřebovali ke mši a měli čas i trpělivost je zdokonalovat. Cisterciáci v Burgundsku si všimli, že z různých částí vinice vzniká různé víno, a oddělovali je zdmi. Tak vznikly přesně vymezené burgundské vinice, takzvané climats, od roku 2015 zapsané na seznam světového dědictví UNESCO.
V Čechách vínu nejvíce pomohl Karel IV. V roce 1358 nařídil zakládat vinice v okolí Prahy. Na svazích za hradbami Nového Města pak vyrostly královské vinice, podle kterých dostala jméno čtvrť Vinohrady, dříve Královské Vinohrady. Připomíná je obnovená vinice v Havlíčkových sadech, známých jako Grébovka, kousek od nás.
Láhev, korek a bubliny
V 17. století začali Angličané vyrábět pevnější sklo. Silná láhev se zátkou umožnila, aby víno zrálo dlouhé roky, a udržela uvnitř i oxid uhličitý. Legenda připisuje vynález šampaňského mnichovi Dom Pérignonovi. Ve skutečnosti se bublinám spíš bránil a proslavil se jako mistr scelování vín z různých vinic.
1855: klasifikace, která platí dodnes
Pro světovou výstavu v Paříži v roce 1855 sestavili obchodníci z Bordeaux žebříček nejlepších château podle cen jejich vín. Rozdělili je do pěti tříd, crus classés, a s jedinou větší změnou platí dodnes. Z našeho lístku do něj patří například Château Beychevelle (4. cru), Château Grand-Puy-Lacoste a Château Cantemerle (obě 5. cru). Les Pagodes de Cos je druhé víno Château Cos d'Estournel, jednoho z druhých cru.
Révokaz: katastrofa, která změnila vinice
V 60. letech 19. století se do Francie z Ameriky dostala drobná mšička révokaz (fyloxera). Napadá kořeny révy a během několika desetiletí zničila většinu evropských vinic, koncem století i moravských. Zachránilo je až roubování evropské révy na odolné americké podnože. Většina evropských vinic tak dodnes roste na cizích kořenech.
Révokaz se nikdy nedostal do Chile, kde réva roste na vlastních kořenech.
Moravské víno dnes
Ve 20. století vyšlechtili moravští šlechtitelé vlastní odrůdy, například Pálavu nebo Cabernet Moravia. Po roce 1948 byly vinice zestátněny a důraz se kladl na množství. Po roce 1989 se k vinohradům vrátili rodinní vinaři, přibylo označení původu VOC a kvalita moravských vín od té doby rychle roste.
Právě vína menších vinařů z Moravy i ze světa u nás nalíváme. Přijďte ochutnat, kam se za osm tisíc let víno dostalo:
Další degustaci brzy oznámíme.